Když na termínu záleží
Počasí je jedinou stěžejní složkou na svatbě, kterou absolutně nemáme šanci ovlivnit. Tedy ovlivnit – můžeme minimalizovat riziko deště volbou termínu. Zpravidla nejjistějšími měsíci by měl být červen, červenec a srpen. Rizikovější je květen a září, nejrizikovější všechny další měsíce (kromě těch, kdy opravdu mrzne, tedy leden a únor). K hrubé představě o tom, s jakou pravděpodobností by ve vámi zvolený termín mohlo pršet, můžete využít archiv srážek, který najdete například tady. Vyfiltrujte si datum, kdy svatbu plánujete, a koukněte na úhrn srážek v minulých letech. Upozorňuji však, že nic není stoprocentní. Zažil jsem červencovou svatbu v datu, ve které 15 let nepršelo. Nám lilo celý den jako z konve 🙂
Klíčem je příprava a přístup
Pro přípravu na potenciální svatební déšť jsou potřeba 2 přístupy.
První z nich – organizační příprava, spočívá především v záložní „mokré variantě“, kterou pro svatbu rozhodně doporučuji mít. I ta nejlepší předpověď se může mýlit a to poslední co chcete je obědvat na krásné zelené zahradě v dešti. Pokud je to alespoň trochu možné, naplánujte variantu B. Stejně tak připravte deštníky pro případ nouze pro všechny klíčové osoby. Pokud bude déšť dle předpovědi prakticky nevyhnutelný, informujte před svatbou svatebčany, ať se na něj připraví.
Druhou složkou přípravy, neméně důležitou, je ta psychická. Déšť neznamená zkaženou svatbu. Neznamená ani špatnou svatbu, je to jen omezení, které může nastat. Uvědomit si, že vám na svatbě opravdu může pršet, je naprosto klíčové. Není nic horšího než klasická slova „nám na svatbě prostě pršet nebude!“, kterými sami sobě vymezujete, že jiná možnost prostě neexistuje. Pokud vám pak na svatbě opravdu pršet začne, budete zaručeně zklamaní.
A to za to rozhodně nestojí 🙂
A co společné portrétní focení?
Pokud vám bude celý den pršet, dost možná bude potřeba operativně překopat některé části harmonogramu včetně společného portrétního focení. Vždy je dobré sledovat meteoradar přímo v průběhu svatebního dne a čekat na okno, kdy přestane pršet. V tu chvíli beru nevěstu a ženicha a jedeme fotit. I kdyby to mělo být rozhodnutí z minuty na minutu. Pokud má ale opravdu pršet celý den, svých novomanželů se na místě vždy ptám na jejich postoj.
Možností je několik:
- Jít fotit a neřešit, že prší. V tuhle chvíli mohou vzniknout skvělé, originální, nespoutané fotky, které nemá kdekdo. Počítejte ale s tím, že pořádně zmoknete.
- Jít fotit s deštníkem. Kompromis, který doporučuji v každém případě. I kdyby to mělo být na pár minut. Navíc se dají s deštěm udělat skvělé noční fotky.
- Jít fotit v jiný den po svatbě. Nouzové řešení, kdy opravdu lije a vám se fotit nechce. Focení v jiný den má několik výhod, mezi něž patří možnost lepšího naplánování focení skrz světelné podmínky a především možnost dostat se na místa, která by v nabitém svatebním harmonogramu byla jen těžko přístupná. Takto jsem například s Míšou a Luděm fotil svatební portréty několik týdnů po svatbě na Pálavě. Jen samotný výstup na místo focení nám zabral přes 15 minut, což je příliš času na to, abychom si ho mohli dovolit v průběhu svatby. Výsledek ale rozhodně stál za to!
Zase ten přístup!
Opakování je matka moudrosti – déšť neznamená konec svatby! Vše je o přístupu. Zařiďte mokrou variantu, psychicky se připravte na případný déšť a bude to v pořádku. Vše má řešení 🙂
