Sony a7iii v rukou svatebního fotografa

Na Sony jsem z Canonu přešel na jaře 2019. Od té doby mám se svými dvěma A7iii za sebou 2 svatební sezóny, a téměř 200 000 fotek. Myslím, že je čas na malou rekapitulaci :-)
IMG

Obsah

Předem bych podotkl, že se nejedná o recenzi jako takovou. Těch je na internetu hromada. Spíš se jedná o moje subjektivní zkušenosti a názor po 2 letech intenzivního používání. S foťáky nezacházím jako v bavlnce. Nepadají mi po zemi, každopádně mají ohlazené rohy, zašlou bílou barvu a zkrátka jde vidět že něco mají za sebou. Je to pro mě prostředek k vyfocení fotky – pracovní nástroj, kterému chci důvěřovat a očekávám od něj minimum chyb. 

Proč sony?

Přechod ze zrcadlovek na bezzrcaldovky bych s trochou nadsázky přirovnal k přechodu z kinofilmových foťáků na digitální. Bezzrcadlovka znamená vývojbudoucnost. Schopnost provádět výpočty v reálném čase přímo na čipu (díky absenci zrcadla před čipem) přinesla hromadu možností a změn, jako je například ostření na oko, absence back a front focusu objektivů nebo možnost vidět scénu v reálné expozici přímo v hledáčku. A7iii pak byla (společně s a9 a a7Riii) první bezzrcadlovkou od Sony, kterou šlo označit za plnohodnotný proti foťák, protože narozdíl od svých předchůdců disponuje i dvěma sloty na kartu, což je nekompromisní požadavek téměř všech proti fotografů.

Do roku 2019 jsem fotil na Canon, konkrétně na téměř kilový 5D Mark III. Byl to kus železa – tank, který krásně padl do ruky. Výstup byl solidní, barvy nádherné (tady Sony pokulhává), vrásky mi ale dělala nekonzistence při ostření. I s použitím nativních Canon L skel se až nehezky často stávalo, že ostření ulítlo výrazně před nebo za focený objekt. Kvůli tomu jsem často přišel o fotky, které byly jinak skvělé, protože u reportáže máte často zkrátka jen jeden pokus. 

O Sony bezzrcadlovkách jsem věděl samozřejmě delší dobu. Byl to právě rok 2018/2019, kdy hromada fotografů přecházela ze zrcadlovek (typicky Canon/Nikon) na bezzrcadla. Na jaře 2019 jsem prodal komplet Canon výbavu (2 těla a 6 objektivů) a ve vší finanční efektivitě :-) se připojil k tomuhle trendu a svoji stávající výbavu vyměnil za první Sony a7iii s dvěma skly 24/1,4 a 85/1,8. Měsíc na to jsem pořizoval jako záložní a7ii. Ta mi dlouho nevydržela – oproti trojce mi chyběla hromada věcí, takže šla velmi rychle z domu a ještě před začátkem sezóny jsem pořídil druhou trojku. Tehdejší výbavu mám do teď, od té doby přibylo „pár“ objektivů, ale základ je stejný :-)

Upřímný názor svatebního fotografa

Hned první svatební sezónu jsem si svoje a7ky zamiloval. Od té doby jsme si spolu střihli více než 40 svateb. Šlo to jako po másle. Ačkoliv mi pár věcí/vlastností z Canonu chybělo, klady nových foťáků markantně převažovaly a nebylo co řešit.

Jako zcela zásadní výhodu číslo 1 Sony bezzrcadlovek řady 3 a výš pro svatebního/reportážního fotogafa (a7iii, a7Riii, a7Riv, A9, A9ii,…) vidím rychlost a přesnost zaostření. Tyhle foťáky jsou prakticky neomylné. Ostří rychle a z 99 % naprosto spolehlivě. Shrnul bych to tak, že se jedná o první foťák, u kterého vím, že špatně doostřená fotka je moje chyba, ne jeho.

Další mé názory na foťák mi přišlo nejvhodnější sepsat formou kladů a záporů níže. Nutno podotknout, že se jedná o moje subjektivní poznatky vycházející z mých očekávání na spolehlivý pracovní nástroj svatebního fotografa a také z mých předešlých zkušeností s fullframe zrcadlovkami 5D Mark III od Canonu.

Klady a7iii

Ostření
Rychlost a preciznost. Tak bych popsal ostření na a7iii. Odpadu způsobeného špatným zaostřením foťáku mám minimum. Pro moje reportážní potřeby je a7iii naprosto dostačující. Nejedná se však zdaleka o vrchol toho, co Sony dovede. A9ky jsou ještě o kus dál :-)

Slot na 2 karty
Pro svatebního fotografa dle mého názoru nezbytnost. Okamžitá záloha je pro mě nezbytná. SD karty patří mezi nejnáchylnější typ karet a ačkoliv jsem osobně nikdy neměl problém s tím, že by mi karta nefungovala, ze svého okolí tyto příběhy slýchám běžně. O tom jak se starám a zálohuji své fotky jsem psal v článku tady.

Velmi solidní výdrž baterky
Ještě před nástupem trojkové řady od Sony byla výdrž baterek tragická. A7ii vydrží zhruba třetinu toho, co trojka. Na svatbách mám foťák typicky v pohotovosti, režim spánku nepoužívám, navíc nafotím hromadu fotek (7000 není výjimkou). I tak mi běžně stačí 2-3 baterky na jeden foťák

Malé skladné tělo
Tohle bych označil za výhodu i nevýhodu zároveň. Foťák je, vzhledem k fullframe senzoru, opravdu malý a lehký, zároveň to ale znamená znatelně horší ergonomii při držení těla

Dynamický rozsah senzoru
Ze světel a stínů vytáhnu v RAWU typicky mnohem více než u Canonu. I výrazně podexponovanou fotku o 2,5 EV není zpravidla problém (pokud je focena na nízké iso) zachránit.

Skvělý výkon na vysokém osu
Nebojím se jít ani na iso 25600, foťák to zvládne; za mě je tahle hodnota už hraniční, ale znám experty, co chodí i na 51200 :-) u Canonu jsem nechodil za 6400.

Možnosti nastavení ovládání
Foťák si můžete nastavit opravdu jak chcete. Téměř všechna tlačítka jsou přemapovatelná.

Tichá závěrka
Neskutečná věc, díky které není foťák vůbec slyšel. A7iii má závěrku bohužel nedokonalou. Je potřeba dávat pozor při focení pod umělým světlem, které dokáže na fotkách nadělat pěknou paseku v podobě sedmi horizontálních podexponovaných pruhů. Je to způsobeno pomalou rychlostí vyčítání dat ze senzoru. Jak to řešit? Nijak. Pokaždé když vstupuju pod umělé osvětlení dělám testovací fotky a kontroluju, zda fotky pruhují nebo ne. Pokud ano, vypínám tichou závěrku. Druhým řešením je pak koupit a9, která má tento problém díky jiné technologii a rychlejšímu vyčítání dat ze senzoru vyřešený a dá se s ní na tichou závěrku fotit prakticky pořád.

10 snímků za sekundu
Těžko říct, zda to vyloženě označit jako výhodu. 10 fps používám minimálně (typicky jen při hodu kyticí) ale je fajn tu možnost mít :-)

Buffer
Jsem sypač. Není pro mě problém při hodu kyticí nafotit za 10 sekund 60 fotek. Můj starý Canon by se při tomhle počtu zavařil. A7ka to ale zmákne levou zadní a ačkoliv používám jen UHS-I karty (jeden ze slotů zvládne i UHS-II), je pro mě velikost bufferu a rychlost ukládání na kartu naprosto dostačující.

Možnost nabíjet baterky z powerbanky
Tohle je velmi subjektivní, ale pro mě důležité. Běžně používám jen 4 baterky. Proč? Na 2 fotím (fotím na obě těla zároveň) a jakmile dofotím, putují do nabíječky do batohu se nabíjet. Používám nabíječku Nitecore, kterou zapojím do powerbanky a dám do ní nabíjet obě baterky. Možnost nechat baterky nabíjet v batohu považuji za zásadní výhodu – nejsem vázaný na žádný elektrický zdroj, jak tomu bylo u nabíječek pro zrcadlovky.

Auto ISO a volič kompenzace expozice
Auto ISO funguje na trojce naprosto skvěle. Při reportážích nefotím jinak a expozici díky tomu vlastně vůbec neřeším. Nastavím si auto ISO spodní hranici omezení délky času podle právě používaného ohniska. Např. U 24mm při reportáži nefotím na časy delší než 1/250, u 85mm pak nechodím pod 1/640 – alespoň v exteriéru. Volič kompenzace expozice (+3EV až -3EV) pak máte hned nad pravým palcem. Otočit s ním je velmi jednoduché a pohotové.

Stabilizace na čipu
Výborná věc, bez které bych už nechtěl fungovat. Stabilizaci na objektivu prakticky už neřeším – na žádném ji totiž nemám. Se stabilizovaným objektivem lze dosáhnout ještě lepších výsledků, výkon interní stabilizace na čipu mi ale bohatě stačí.

Diskrétnost
Bonusová výhoda :-) Díky malým rozměrům, tiché závěrce, rychlosti ostření a možnost fotit díky displeji od pasu vyfotím často momentky, které bych s klasickou zrcadlovkou fotil jen těžko.

Objektivy
Na trhu je opravdu hromada objektivů na Sony FF bezzrcadlovky. Kromě nativních objektivů, které jsou poměrně drahé, jsou na trhu objektivy třetích výrobců (např. Tamron, Sigma, Samyang), které jsou prakticky totožné kvality. Sám vlastním 2 Tamrony, 2 Samyangy, 1 Sigmu a 2 jen nativní Sony objektivy. Výrobci se navíc předhání a hledají nová řešení. Například můj Tamron 70-180/2,8 považuji za téměř revoluční objektiv. Klasická 70-200/2,8 je jedno ze základních skel ve výbavě fotografa. Běžně váží  něco kolem 1400 gramů a měří kolem 20cm u všech značek. Tamron se rozhodl jít proti tomuto trendu – udělal 70-180 (chybějících 20mm rozsahu neřeším) o váze 800g a délce 15cm. Tenhle objektiv se mi vleze do mého batohu NA VÝŠKU, což považuji za obrovskou výhodu – zabere třetinu místa než konvenční 70-200/2,8. 

AEN
Sony a7iii a Tamron 70-180/2,8

Zápory a7iii

Horší ergonomie
Malíček běžné ruky se na foťák nevleze. Řešit se to dá různými extendery, grupy a nástavci nebo si můžete zvyknout dávat malíček automaticky pod foťák jako já :-)

Horší rozlišení hledáčku
Tohle je problém prakticky výhradně a7iii. Rozlišení hledáčku je opravdu malé (mně osobně to nevadí). A7Riii a a9 mají rozlišení znatelně lepší.

Tuhý a pomalý joystick
Pro mě opět poměrně zásadní problém. Joystick na Canon zrcadlovkách byl skvělý, byl rychlý a reagoval okamžitě. Na Sony je joystick někde na hranici nepoužitelnosti. Má pomalou odezvu a špatně se mačká. Často tak fotím více přes displej než přes hledáček (alespoň v interiérech). Na displeji ostřící bod volím dotykem palcem levé ruky. Není to zrovna elegantní řešení, ale osvědčilo se mi.

Tragické menu
Velmi komplexní a zmatečné. Naštěstí stačí vše nastavit jednou a důležité položky si dát do rychlého menu. 

Jak a7iii používám já

V tuhle chvíli fotím, jak jsem už zmínil, na dva kusy a7iii zároveň prakticky téměř celý svatební den. Výjimkou jsou přípravy, případně večerní párty, kdy beru jen jeden foťák. Používám kožený postroj, na který oba foťáky zavěsím a v případě nutnosti mám i volné ruce. 

Z mého počátečního minimalismu (používal jsem 2 skla – 24ku a 85ku) časem sešlo a v tuhle chvíli mám celkem 7 objektivů:

  • Sigma 24/1,4 art (používám v interiérů v kombinaci s 55mm)
  • Sony Zeiss 55/1,8 (používám v interiéru v kombinaci s 24mm)
  • Sony 85/1,8 (používám v exteriéru v kombinaci s 35mm)
  • Samyang 35/1,8 (používám v exteriéru v kombinaci s 85mm)
  • Tamron 28-75/2,8 (záloha)
  • Tamron 70-180/2,8 (obřad v exteriéru v kombinaci s 35mm)
  • Samyang 14/2,8 AF (používám velmi zřídka)
IMG
Moje současná výbava. Sony Zeiss 55/1,8 je momentálně u doktora a focení se nezúčastnil :-)

Mimochodem, pokud si rádi přečtete o mistrovi svatebního minimalismu, koukněte na článek parťáka kameramana Kryštofa Pršaly :-)

Používání párů objektivů samozřejmě není dogma. Používám i jiné páry, primární je nad volbou objektivů nepřemýšlet víc, než je nutné. Kdybych si měl vybrat dvojici, která mi sedí nejvíc, byla by to 24+55mm. 

V každém foťáku mám 2 kusy 128 GB velkých UHS-I karet. Na každý foťák můžu nafotit přes 4000 rawů, což jsem zatím ještě nepřešvihl :-) Jsem zastáncem toho, aby se karty z foťáku vytahovaly naprosto minimálně. V praxi pak pro přetažení dat do počítače vytahuji vždy jen karty ze slotu 1 – ve slotu 2 karta zůstává natrvalo, jen ji před další zakázkou vždy z foťáku naformátuji. Tím minimalizuji riziko jejího mechanické poškození.

Na obrázku níže můžete vidět, jak mám trojky nastavené já. Samozřejmě to nemusí sedět každému, je to opravdu hodně individuální :-)

Stačí a7iii v roce 2021?

Otázka na závěr. Má smysl pořizovat a7iii v roce 2021 tři roky po jejím vydání? Za mě rozhodně ANO. Sony posunula bezzrcadlovky trojkovou řadou hodně daleko. Dle mého názoru daleko za potřeby běžného hobby fotografa a většiny profi fotografů. V posledních letech přibyla nová verze a9ii, před rokem i nástupce Rka v podobě a7Riv. V druhé polovině 2020 vyšla očekávaná a7Siii určená převážně na video (recenzi od kolegy kameramana Kryštofa najdete tady).Před týdnem (únor 2021) dokonce vyšla vrcholná A1, která je hybridní kombinací všech výhod z a9 a a7Riv. Prakticky dokonalý foťák v hodnotě nové Dacie s 50 megapixely a možností fotit v 30 snímcích za sekundu. Otázkou je – má tohle smysl pro svatebního fotografa? Pravděpodobně ne.

V třetím čtvrtletí roku 2021 by měl vyjít nástupce trojky – a7iv. Zda ho pořídím? Nevím. Záleží hodně na specifikacích. Hlavním „problémem“ respektive nedostatkem u trojky je pro mě tichá závěrka, která dělá v umělém osvětlení paseku. Zásadní problém to ale není – stačí tichou závěrku vypnout. Pokud by tenhle neduh nová generace řešila, pravděpodobně bych do ní šel. Řešením by samozřejmě bylo pořídit a9ku. Nedokážu si ale takovou investici prakticky jen kvůli tiché závěrce obhájit sám před sebou. 

Připouštím si i situaci, kdy bych s trojkami fotil klidně další 2, 3 nebo i 4 sezóny. Myslím, že by to nebyl problém. Jsou to natolik technologicky vyspělé foťáky, že nemám potřebu je měnit. GAS (Gear Acquisition Syndrome, v překladu „syndrom pořizování vybavení“) jsem v sobě naštěstí už po těch letech potlačil :-) A jak jsem psal výše, a7iii je pro mě první foťák, u kterého vím, že špatně vyfocená fotka je moje chyba, ne jeho. A to je pro mě důležité :-)

Fotíte na trojku nebo plánujete její koupi? Napište mi vaše zkušenosti do komentářů!

Na recenzi A7iii z pohledu kameramana určitě koukněte u kolegy Kryštofa Pršaly :-)

Share on facebook
Facebook
Share on google
Google+
Share on twitter
Twitter

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *