Tři dny po parádní svatbě na Farmě Tasov jsme vyrazili s Jíťou a Tomem do Mangartského sedla do výšky 2000 metrů nad mořem. Počasí v průběhu celého týdne nestálo za nic, pamatuju si do teď, jak jsme ještě v poledne leželi s mojí Eliškou v autě v onom horském sedle a déšť nám bubnoval do střechy auta. Štěstí nám ale přálo. Odpoledne se totiž parádně vyčasilo a my mohli vyrazit nahoru. Podmínky nakonec nemohly být lepší – vlastně to byl ve Slovinsku jediný večer po celém týdnu, kdy nepršelo a my byli fakt vděční za to, jak nám to klaplo. Samotný focení byla už jen třešnička na dortu.
O tom, že si nafotím svatební portréty někde v mých milovaných horách jsem snil dlouhý roky. Až letos jsem ale poprvé narazil na stejný blázny. Jíťa s Tomem totiž s nápadem vyjet na portréty do Alp přišli sami a já věděl, že nás čeká něco velkýho.
Chtěli byste taky fotky z kopců? Já rozhodně jo! 🙂
