Madeira okem fotografa

Madeiře se říká "ostrov věčného jara," což je ideální pro lidi co zimě nefandí stejně jako já. Teplota se tam v průběhu roku pohybuje mezi zimními 15°C a letními 30°C. Po vzoru dalších českých turistů jsme se tam na přelomu letošního září a října vydali na 12 dní s 8 kilovým batohem na zádech. A bylo to super.
madeira fotograf

Madeira mě lákala už poměrně dlouho. Fascinovala mě její krajina a obdivoval jsem fotky našeho pravděpodobně nejlepšího krajináře Honzy Šmída. Dlouho jsme zvažovali, jestli s sebou brát další zavazadlo nebo si vystačíme “na prasáka” na skoro 2 týdny jen s příručním. Touha po dobrodružství a určité formě minimalismu vyhrála a do příručáku jsme vedle pár kusů prádla nacpali i menší spacák. Pro mě byla samozřejmostí základní fotovýbava včetně nejmenšího a pravděpodobně i nejhoršího a nejnekvalitnějšího stativu, jaký jsem doma našel. V průběhu dovolené mi při sebemenších poryvech větru způsobil nejednou infarktové stavy 🙂 Co se výbavy týče, dostal jsem se prakticky na absolutní minimum, co mi moje výbava dovolí, bral jsem Sony A7III a dvojici Samyangů 14/2,8 AF a 45/1,8 AF, s čímž jsem si na Madeiře skvěle vystačil. Na úvod přihodím pár věcných informací k Madeiře, fotočást je níže 🙂

madeira fotograf
madeira fotograf

Madeira

Jedná se o poměrně malý portugalský ostrov, na délku měřící zhruba 50 km, na šířku pak 15-20 km. Vzhledem k malé rozloze ostrova je to všude blízko, autem se dostanete z jedné strany ostrova na druhou do hodiny a půl a celou dobu pobytu můžete beze všeho zůstat na jedno místě, ze kterého budete podnikat výlety. Pro Madeiru je specifická extrémně hornatá krajina, především pak na východní polovině ostrova, kde se nachází hlavní pohoří. Nejvyšším vrcholem je Pico Ruivo (1862 m n.m.). Zvláštní je, že se vzdušnou čarou nachází jen nějakých 5 km od pobřeží. Dalším významným vrcholem je Pico do Arieiro (1818 m n.m.), na který můžete pohodlně vyjet autem po udržované silnici. Celé tohle pohoří je extrémně fotogenické, k čemuž se dostanu později.

Zatímco západní část je extrémně hornatá, východní část je pokryta náhorní plošinou o výšce +- 1300 m n.m. a najdete na ní mnohem více lesů a vegetace. Madeira je specifická unikátními levádami, což jsou jakési kanálky o šířce +- půl metru, vybudované před několika staletími. Slouží k odvodu vody z hor do nížin. Zároveň jsou kolem nich vybudovány desítky turistických tras. Často je proto docela nemožný se ztratit – stačí následovat levádu.

Doprava

Na Madeiru létá většinu roku přímá linka z Prahy. Doba letu je cca 4 hodiny a s dostatečným předstihem pořídíte zpáteční letenku do 5 tisíc. Ačkoliv je infrastruktura na Madeiře hodně solidní a Portugalci dokázali na Madeiře vytvořit až neskutečnou síť tunelů, veřejná doprava za moc nestojí a její využití můžu doporučit jenom v nouzi. Ono je to docela i logické – Madeira je plná malých silniček s brutálním sklonem. Narazili jsme dokonce i na značku značící stoupání kopce 30°. Pokud chcete Madeiru důkladně prozkoumat, je potřeba si půjčit auto. Půjčovnu jsme vybírali dlouho, nakonec jsme zvolili Madpoint, který můžu doporučit. S autem se pak dostanete prakticky kamkoliv, i když ho v kopcích často budete dusit na jedničku daleko za hranicí dobrého chování k vozidlu 🙂

madeira fotograf
Cesta z Pico Ruivo na Pico do Arieiro
madeira fotograf
Porto da Cruz

Ubytování

Ubytování na Madeiře je poměrně dostupná záležitost. Ceny jsou většinou nižší než u nás. My jsme během 11 nocí střídavě volili ubytování v různých penzionech/hotelích kupovaných přes Booking a ubytování v našem Peugeotu 208. Díky tomu jsme mohli pohodlně fotit východy slunce a zároveň se jednou za čas i osprchovat :-). Na Madeiře je taky několik desítek míst pro volné kempování v přírodě. Je ovšem nutné se ke kempování předem přihlásit na konkrétní kemp na konkrétní den. Po zažádání dostanete vyrozumění zpravidla do týdne.

Focení na Madeiře – východní část ostrova

Po vypůjčení auta ve večerních hodinách jsme rovnou vyrazili na nejvýchodnější cíp Madeiry Säo Lourenco. Přespali jsme a ráno vyrazili fotit východ slunce na profláklou vyhlídku. Ještě pro upřesnění – díky tomu, že Madeira leží cca 1000 km od pobřeží Portugalska a zároveň leží ve stejném časovém pásmu, vychází slunce na Madeiře v září až cca kolem 8. hodiny, což je rozhodně pozitivní zpráva 🙂 Poloostrov Säo Lourenco je rozhodně dost fotogenický místo, každopádně vymyslet tam kompozici, která nebyla už stokrát focená, je problém. I přesto stojí za návštěvu a vyfocení. Mimo to vede po poloostrově moc hezká 7 km dlouhá vereda (v překladu trek).

madeira fotograf
Säo Lourenco

Madeira není ideální lokalita pro klasické dovolenkáře u moře. Pláží je na Madeiře málo a těch slušných ještě míň. Z mého pohledu nejhezčí pláž se nachází právě na cípu Säo Lourenco. Jmenuje se Prainha beach – doporučuju 🙂

Severovýchodní pobřeží ostrova je prakticky jeden velký útes a hezké místo na krajinářské focení tam prakticky nenajdete. Jihovýchod je zase poměrně industriální, vesničky nejsou zrovna vzhledný a celkově je hodně ovlivněný přilehlým hlavním městem Funchal. V druhý den naší dovolené jsme tedy zvládli fotit východ slunce na Säo Lourenco, 7 km veredu na stejném místě, další 18 km veredu z Machica do Porto da Cruz (běžně měří 12 km, ale můj orientační smysl mě těžce zklamal, každopádně je to jedna z nejhezčích túr na Madeiře) a nakonec západ v 1800 metrech na Pico do Arieiro. V ten den jsme nachodili necelých 45 000 kroků 🙂 Západ na Do Arieiro byl tehdy neskutečný. Mraky se na Madeiře často drží někde kolem 1400-1500 metrů, takže když se dostanete nad ně, naskytne se vám unikátní pohled. To, že to můžete zvládnout za necelou hodinu autem je ještě unikátnější a téhle příležitosti by měl na Madeiře využít každý, nejen fotograf. Na Pico do Arieiro je při západu množství skvělých kompozic a taky množství různých fotografů a stativů 🙂 Zkoušeli jsme fotit i při východu, ale neměli jsme štěstí na počasí. Na Pico do Arieiro jsme se vrátili během našeho pobytu ještě dvakrát. Jednou jsem zkoušel fotit i hvězdy, na což jsme měli naprosto ideální podmínky (žádný měsíc, minimální světelné znečištění, vysoká nadmořská výška). Tak skvěle jako na Madeiře jsem mléčnou dráhu ještě neviděl. Proklínal jsem se jen pro moje chabý schopnosti ve focení noční oblohy, dalo se z toho rozhodně vymáčknout víc.

Inverze pod Pico do Arieirem
madeira fotograf
Mléčná dráha z Pico do Arieiro
madeira fotograf
Bílá propast 🙂

Počasí – během 12 dní na Madeiře se počasí dost výrazně měnilo. Vypozoroval jsem ale, že na severním pobřeží často a výrazně fouká, kdežto jižní pobřeží je mnohem slunečnější. K téhle teorii přispěl i fakt, že během 4 dnů, který jsme na severu strávili, prakticky každý den pršelo. Hlavní pohoří bylo téměř každý ráno zahalený v mracích, který v průběhu dne zpravidla klesaly do oněch +- 1500 metrů nad mořem. Spoléhat se na 100 % na tuhle teorii ale nedá. Poslední 3 dny jsme měli prakticky pořád 27-30°C a mraky nebyly vůbec 🙂

V dalších dnech jsme se vydali i na nejvyšší horu Madeiry Pico Ruivo. Autem se dostanete do nějakých 1600 m n.m., pak je potřeba cca 50 minut šlapat pěšky, stojí to však za to. Na Ruivo jsme poprvé vyrazili odpoledne, předtím jsme si střihli krásnou veredu Ruivo-Arieiro (na 5km cesty převýšení 500m dolů, 500m nahoru, masakr) a na vrchol Ruiva dorazili cca půl hodiny před západem. Mraky se tehdy valily přes vrcholky pod námi a byl to pravděpodobně nejzajímavější západ, co jsme kdy zažili. Z fotografickýho hlediska to nejlepší západ nebyl. Ideální kompozici jsem nenašel, každopádně jsme na vrcholku zůstali úplně sami. Byl to dost nevšední zážitek.

madeira fotograf
Pohled z Pico Ruivo na Pico do Arieiro
madeira fotograf
madeira fotograf
Západ na Pico Ruivo

Na severním pobřeží je množství vesniček a hlavně levád. Z hlediska poznávání přírody Madeiry je tak určitě zajímavější než to jižní. Doporučit se dá určitě vesnička Santana s dobovými domky a Porto da Cruz. Zároveň je při projíždění severního pobřeží zcela zjevný, že turistickým ruchem a penězi žije hlavně opačná část ostrova.

Focení na Madeiře – východní část ostrova

Po přejezdu na východní část ostrova jsme se ubytovali v Porto Moniz, který se proslavilo především přírodním koupalištěm z lávových kamenů. Koupat se v něm dle našich zkušeností nedá, protože buď extrémně fouká, nebo prší nebo ideálně obojí. V Porto Moniz nic moc kromě nedalekého skalního útvaru Ilhéu da Ribeira da Janela není. Každopádně nějakých 500 výškových metrů nad Porto Moniz začíná náhorní plošina, která je plná lesů, levád a taky unikátního vavřínového lesu Fanal. Právě Fanal jsme navštívili dvakrát, z toho jednou při poměrně husté mlze a celý místo působilo tak nějak mysticky. Výhodou je, že udělat ve Fanalu unikátní fotku není vůbec problém – kompozic si mezi stromy najdete prakticky nekonečno a opravdu stojí za návštěvu. Ideálně hned ráno, při mlze.

madeira fotograf
Ilhéu da Ribeira da Janela
madeira fotograf
madeira fotograf
Fanal

Na západním pobřeží stojí za návštěvu maják Farol da Ponta do Pargo a kabelová lanovka Achadas da Cruz. Za 3 eura na osobu (2019) překonáte lanovkou 500 výškových metrů a dostanete se na opuštěnou pláž, která jinak není přístupná vůbec. No nezní to lákavě? 🙂

Západní a severozápadní pobřeží je prakticky celý obehnáno půl kilometru vysokými útesy. Míst na focení kolem vesničky Achadas da Cruz se dá rozhodně najít hodně, především pak při západu slunce (při východu je slunce zakryto náhorní plošinou). Samotná náhorní plošina není ráj fotografů, jako spíš turistů. Množství levád i turistických tras rozhodně stojí alespoň za 2 dny času. 

Jižní pobřeží a Funchal

Jižní část ostrova je profláklá spíše jako turistické letovisko. Počasí je na jihu v rámci ostrova zpravidla vůbec nejlepší, infrastruktura skvělá, možnosti ubytování taky, ale pláže jsou dost bídný a lidí je všude hodně. Fotit se tu ve vyšších polohách pravděpodobně dá, ale nepokoušel jsem se o to 🙂 Hlavní město Funchal nás překvapilo. Město je udržované a poměrně čisté. Opět je plné turistů, o focení krajiny samozřejmě nemůže být řeč, ale architektura starého města stojí určitě minimálně za den času. 

Shrnutí a odkazy

Madeira je ostrov, na kterém se nebudete nudit ani 14 dní. Množství turistických tras je neskutečný. Krajina je na evropský poměry unikátní a po pár dnech na Madeiře vlastně úplně zapomenete, že jste ještě v Evropě. Turistický cíle jsem ve větší míře záměrně vynechal, to by byl ten článek ještě dvakrát delší 🙂 Pokud ale plánujete navštívit Madeiru, vřele doporučuju aplikaci Madeira Walks, která za malou investici rozhodně stojí a najdete na ní snad 150 různých trailů a levád.

Při plánování našeho výletu na Madeiru jsem taky našel skvělou mapu od jisté zahraniční blogerky, na které jsou naznačený points of interest různých druhů. Doporučuju na ni kouknout tady.
Pokud byste měli jakýkoliv dotaz ohledně Madeiry, neváhejte se zeptat. Připojte případně i vlastní zkušenosti!
Share on facebook
Facebook
Share on google
Google+
Share on twitter
Twitter